9. ledna 2011

Jiří Kabíček

čtení: Lukáš 9, 28–36a / kázání: Jan 1, 16–18 / poslání: 1. Petrova 1, 16–21

Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl. J 1, 16–18

Milí bratři a sestry, ve čtvrtek byl svátek Zjevení Páně. Smyslem tohoto svátku bylo od začátku připomenout slávu Páně, slávu toho, který se narodil v Betlémě jako malé dítě, ale který je skutečným Pánem tohoto světa. Ta sláva Páně není taková, jak si lidé obvykle slávu představují. Není to sláva populárního baviče, kterého oslavují davy, ale sláva po hebrejsku kabod, která má váhu, závažnost.

Ta sláva není dosud patrná všem lidem, ale jen těm, kteří se narodili z Boha, jak vyznává o několik veršů výše janovský prolog, těm, kterým Bůh otevřel oči, aby to viděli. Z jeho plnosti, z plnosti jednorozeného Božího Syna, jsme byli obdarováni milostí za milostí. Milost je vždy něco překvapivého, je to omilostňující soudní výrok, který zbavuje trestu. Náš úděl byl beznadějný, odešli jsme od Boha a propadli jeho soudu. Ale místo odsouzení přišla amnestie. Tak vyznávají janovské sbory na konci 1. st, po Kristu.

Nevíme jak vypadaly, vedle židů tam byli jistě i bývalí pohané. Nasvědčuje tomu řecký způsob vyjadřování, ve kterém se mluví o logu, které bylo na počátku u Boha a které je ztotožněno s jednorozeným Božím synem. Nicméně i ti bývalí pohané jsou napojeni na Boží dílo, které Bůh vykonal s lidem Izraele dříve něž oni uvěřili. Vysvítá to z toho, čím pokračuje dnešní text. Neboť zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. Jistě i Boží zákon byla milost. Je to obrovský dar vědět, co je dobré a co je zlé, nemuset bloudit a jít správnou cestou k cíli. Ne nadarmo čteme v žalmech chválu na Boží zákon. Stačí si přečíst Žalm 119, abychom poznali, jak se lid Boží radoval ze Božího zákona.

Ale Boží zákon vyhlašuje také soud nad těmi, kteří ho neplní. Plnost zákona je láska k Bohu a k lidem – tak shrnul desatero Božích přikázání Ježíš a my na jeho životě vidíme, co zůstáváme Bohu a lidem dlužni.

Když náš text říká že milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista, chce se tím říci že nejvlastnější Boží vůle nalezla vyjádření v záchranné akci Ježíše Krista. V něm jsme poznali pravdu, která skutečně vysvobozuje, protože je to pravda, která se za nás z lásky obětovala a tak nás vysvobodila z Božího soudu.

V Ježíši Kristu, v celém jeho životním příběhu, v jeho smrti a vzkříšení jsme se mohli setkat s oprávněným Božím zástupcem, který nám vyložil, jak je řeckém textu, kdo je skutečně Bůh. Boha nikdy nikdo neviděl jednorozený ten syn, který je v náručí otce, nám o něm řekl. To, že Boha nikdo nikdy neviděl zná už SZ. Mojžíš nevidí Boží tvář, když přechází Boží sláva, ale jen Boží záda. Ale Ježíši Nazaretském a to je vyznání janovských sborů k nám přišel Bůh na dotek, jak zpívá v jedné písni naše mládež. Směli jsme poznat, jaký Bůh skutečně je. Ne ten, který sídlí vysoko a na nebi a jsou mu cizí naše starosti a trápení, ale Bůh, který se ve svém Synu ztotožnil s našim lidským údělem, který s námi trpí a který za nás z lásky umírá, abychom mohli žít.

V tom je ta pravá sláva našeho Pána. V tom, že byl služebníkem nás všech a že mu po jeho kříži přišlo vzkříšení a byla mu dána sláva od Otce, takže je hoden naší chvály jako nikdo jiný. Proto slavíme svátek Zjevení Páně, proto zpíváme Kristu králi písně chval, protože jsme směli jej svobodně přijmout jako svého dobrého Pána.

Pane Ježíši Kriste, děkujeme Ti za to, že jsi nám otevřel oči, abychom viděli Tvou slávu, které se nic nevyrovná. Ať se nám neztrácí ve dnech všedních. Amen.


Stáhnout kázání ve formátu: PDF (pro čtení) | MP3 (pro poslech)