Kázání 2012

16. září 2012

Petr Pivoňka

Čtení: Izajáš 63, 7–14 / kázání: Galatským 5, 25 – 6, 2 / poslání: Jan 15, 12–17

Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému. Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův. Ga 5, 25 – 6, 2  číst dál »

9. září 2012

Petr Pivoňka

Čtení: Lukáš 12, 15–21 / kázání: Přísloví 16, 3 / poslání: 1. list Petrův 5,5–7

Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. Př 16, 3  číst dál »


2. září 2012 - rodinné bohoslužby

Petr Pivoňka

Čtení: Skutky apoštolů 1, 1–14 / kázání: Skutky apoštolů 1, 7–8, 14 / poslání: 1. Tesalonickým 5, 16–18

Řekl jim: „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“ … Ti všichni se svorně a vytrvale modlili spolu se ženami, s Marií, matkou Ježíšovou, a s jeho bratry. Sk 1, 7–8, 14  číst dál »

26. srpna 2012

Petr Pivoňka

Čtení: Izajáš 52, 5b – 53, 1 / kázání: Skutky apoštolů 3, 1–10 / poslání: Ef 1, 15–23

Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě. Právě tam přinášeli nějakého člověka, chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli. Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu. Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: „Pohleď na nás!“ Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane. Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby, vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha. A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha. Když poznali, že je to ten, co sedal a žebral před chrámem u Krásné brány, žasli a byli u vytržení nad tím, co se stalo. Sk 3, 1–10  číst dál »


19. srpna 2012

Petr Pivoňka

kázání: Marek 4, 26–29

Dále řekl: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk zaseje semeno do země; ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak. Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu. A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň.“ Mk 4, 26–29  číst dál »

5. srpna 2012

Petr Pivoňka

Čtení: Lukáš 3 a 8, 22–25 / kázání: 1. kniha Mojžíšova 1, 1–2 / poslání: 1. list Petrův 1, 18–20

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. Gn 1, 1–2  číst dál »


15. července 2012

Petr Pivoňka

Čtení: Skutky apoštolů 16, 23–34 / kázání: Žalm 33, 16–22 / poslání: 2. Korintským 1, 8–11

Král se nezachrání velkým vojskem, rek se nevyprostí velkou zmužilostí. Selže kůň, k záchraně nepostačí, velkou silou svou k úniku nepomůže. Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství, aby ze smrti je vysvobodil, naživu je zachoval v čas hladu. Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít. Z něho se raduje naše srdce, my doufáme v jeho svaté jméno. Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme! Ž 33, 16–22  číst dál »

8. července 2012

Jiří Kabíček

Čtení: Skutky apoštolů 12, 1–11 / kázání: Skutky apoštolů 12, 12–17 / poslání: 1. Tesalonickým 5, 16–24

S tím vědomím šel do domu Marie, matky Jana, zvaného Marek. Tam se shromáždilo mnoho lidí a modlili se. Když Petr zatloukl na domovní dveře, přišla služka jménem Rodé, aby se zeptala, kdo to je. Tu poznala Petrův hlas, ale samou radostí hned neotevřela a běžela dovnitř oznámit, že Petr stojí přede dveřmi. Ale oni jí řekli: „Ty ses zbláznila!“ Ona však trvala na tom, že je to pravda. Řekli jí: „Tak to musí být jeho duch!“ Ale Petr stále tloukl. Šli tedy otevřít a užasli, když ho spatřili. Pokynul jim rukou, aby je uklidnil, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec jim řekl: „Povězte to Jakubovi a ostatním bratřím.“ Pak odešel z města. Sk 12, 12–17  číst dál »