Výstava Dagmar Havlíčková – Kresby je zaměřena na specifický projev kreslířky, malířky a textilní výtvarnice Dagmar Havlíčkové (*1961). Ta patřila již v 80. letech minulého století společně se svým mužem Jiřím Aloisem Havlíčkem (1948–1997) k neoficiální umělecké komunitě v Olomouci. Její tvorba je již několik let soustředěna na repetitivní přepis textů, a to v několika vrstvách přes sebe. Vznikají tak organické i geometrické struktury, kde původní text (forma osobní modlitby) zaniká v kresebné hmotě. Její tvorba je metodou srovnatelná s tvorbou Romana Opalky nebo nočními kresebnými prácemi V. Stratila.
Havlíčková svým dílem spadá do širšího okruhu tzv. olomoucké kresby, který tvořila řada významných autorů a dnes již celostátně uznávaných autorů (J. Lindovský, P. Jochmann, I. Kosková, L. Daněk, V. Havlík). Výstava i připravovaná kniha zásadním způsobem zpracovává jak dílo mimořádné kreslířky Havlíčkové, tak postihuje i významný společensko-kulturní fenomén 80. let minulého století v Olomouci, jakým byla kresebná tvorba umělců tvořících v undergroundu.
Štěpánka Bieleszová
