ZAPOMENUTÁ MÍSTA
trochu mlhy
tmavé siluety stromů
vstupujeme do krajiny
promyšlená kompozice
jak na obraze se zátiším
vše je přirozené
na svém místě
tajuplná zahrada
skrytý půvab zákoutí
o kterých nikdo neví
a nebo je už nevidí?
jen děti,
které si sem přišly hrát
na schovávanou
opatrně se rozhlíží
zda se neobjeví rozčilený pán
a nevyžene je odtud
bydlí tu ještě někdo?
chodí pro dřevo do kůlny?
na omšelých prknech
je hluboká rýha
vypálená sluncem
vyhlazená deštěm
stavení vrostlo
do stromů a keřů
odvátá minulost
tichá přítomnost
předjímaný zítřek
plynutí času
zachycené
v jediném okamžiku
Jiří Pejla
